Remarkable

Bylo ráno. A byl pátek. A byla děsivá zima.
... aneb v pátek 3.prosince jsem se vypravila do Lisabonu na menší výlet (menší, protože Lisabon se za den stihnout nedá) a tady se dozvíte, jak to všechno bylo. ^__~
Fotky budou na Rajčeti a >tady< bude brzy mapka.

Zmrzlina
Ráno... proběhlo v poklidu, žádné napínavé zaspání jako když jsem jela do Aveira a žádná děsivě brzká ranní hodina jako na cestě do Barcelos.
Vstala jsem o půl sedmé, vyfotila úžasnou mlhu, která to ráno byla, a vypravila se na cestu.

Byla hrozná zima (hodiny na lékárně říkaly 1°C), takže jsem byla ráda, že jsem hned mohla nasednout do vlaku a že IC z Coimbry B jelo jen chviličku poté, co mě tam regionálka vysadila.

Coimbra B

A po dvou hodinách jsem už stála na nádraží Santa Apolonia v Lisabonu.

Tři náměstí
Chvíli jsem počkala a pak už mě tam našla Katka (spolužačka z Olomouce, toho času na Erasmu v Lisaboně) a společně jsme, v tomto krásném říjnovém dni 3.12. (oteplilo se, dle náhodně zahlédnutého teplotoměru na 8°C), vyrazily na Praça de Comércio - veliké náměstí hned u Teja, ve čtvrti Baixa. Je veliké, je u vody a je na něm socha Josého I.

Za sochou je Arco do Triunfo da Rua Augusta, jenž odděluje již zmíněné náměstí a právě zmíněnou ulici. Obloukem jsme prošly a po Rua Augusta pokračovaly na další náměstí (s drobnou zastávkou na křupavoučkou, dobroučkou bagetu, neb jsme obě měly hlad) - Praça de Dom Pedro IV. s jeho sochou, dost děsivou vánoční výzdobou kolem ní a fontánkou.

Z tohoto náměstí jsme přešly na vedlejší Praça da Figueira, tentokrát se sochou Joãa I.

Katedrála a hrad
V jedné z vedlejších uliček si Katka koupila něco k zahnání žízně a tak nám nic nebránilo vesele pokračovat v cestě k lisabonské katedrále (nazývané prostě jen Sé de Lisboa, ale podle Wikipedie je zasvěcená Panně Marii).
Katedrála je moc hezká. Vnitřek je takový hodně jednoduchý, žádné zbytečné barokní cosi (i když i ty jsou někdy hezké), jen takové příjemné nahnědlé kameny... hezká. Wikipedie říká, že na jejím místě původně stála mešita a že dneska je katedrála postavená ve směsi různých architektonických smšrů, kvůli různým zemětřesením a tak - já jsem odhalila jen gotiku. ^__^

Od katedrály jsme přes pár pěkných vyhlídek pokračovaly ke Castelo de São Jorge, lisabonskému hradu, do/na nějž jsme se ale podívat nešly, poněvadž je za peníze a  Katka už tam určitě byla... a já jsem nebyla v Lisaboně naposled.

Kousek od hradu (na vedlejším kopečku) jsme natrefily na další kostel (který prý Katka ještě neviděla otevřený), tak jsme do něj nakoukly (nějaké baroko nebo tak) a pak se na chvíli usadily na vyhlídku k horké čokoládě (já) a kafi (Katka).

Fernando Pessoa
Když jsme chvíli poseděly, odpočaly si, nafotily všechno kolem a dopily, sešplhaly jsme zase dolů a přes Rossio (Praça de Dom Pedro IV.) se přehouply na druhou část Baixy.
Kolem slavného lisabonského výtahu (každé portugalské město zřejmě má katedrálu a pokud je v kopcích tak výtah a/nebo lanovku) dorazily k Fernandu Pessoovi.

Nicméně, neměly jsme na něj celý den a tak jsme se s ním zakrátko rozloučily a směle pochodovaly směr Bairro Alto - aneb čtvrť, kde to žije. V Bairro Alto je veliké množství hospůdek, klubů a barů, takže tam po večerech bývá docela hlučno. ... a jak znám portugalské studenty, tak nejen docela, ale pořádně.Odtud jsme se svezly dolů (pozemní) lanovkou vedle vyhlídky a ocitly se na Praça dos Restauradores, dokud to byl zase jen kousek, kolem pěkného nádraží, na Praça de Dom Pedro IV.

Na pastel!
Krom nádraží jsme na cestě potkaly ještě divadlo (Rossio) a umělé kluziště se čtyřmi mladými Portugalci a houfem čumilů (taky tam)... a pak už jsme jen na Praça da Figueira počkaly na tramvaj a nechaly se jí odkodrcat do Belému.

Estação do Rossio

kluziště

Teatro Nacional Dona Maria II

Co je na Belému tak zajímavé? Odtutd pochází pasteis de nata, je tam Torre de Belém, Mosteiro dos Jerónimos a mnohé jiné pamětihodnosti a zajímavosti.
Takže, jen co jsme vystoupily z tramvaje (přímo naproti "továrny" na pasteis de Belém), zamířily jsme do McDonalda. Bylo už půl páté a my jsme měly hlad, takže jsme se rozhodly nejdřív najíst a až pak si jít koupit dobrotu. ^__~
Pastel de Belém vypadá úplně jako "normální" pastel, ale je teplý (horký), je křupavější (asi taky čerstvější), má víc "náplně" a dostanete k němu pytlíček se skořicí a cukrem na posypání - oba pytlíčky vystačí na víc než dva pastely. Výsledný dojem je... mňam!!!!!!

Mosteiro, Padrão a Torre
Zbaštivše tedy pastely, chtěly jsme se podívat do kostela v Mosteiru (zbytek opět za peníze), ale už tam asi naběhli na nějaký zimní režim, takže nás tam nechtěli pustit... takže příště.

 Přešly jsme silnici a parčík a vnořily se do podchodu, kde nějaký chlapík hrál na kytaru jímavé melodie, nicméně, my jsme jen, jako všichni ostatní, prošly kolem něj a vynořily se před Padrão dos Descobrimentos. Je to takový veliký kus šutru, asi socha, s mnoha a mnoha postavičkami. zřejmě nějakých slavných objevovatelů zámoří. A je to tak veliké, že se dá jít i dovnitř (za peníze).

Když jsme odcházely od  Padrão, zapadalo sluníčko, takže to tam okolo bylo všechno moc hezké... a my jsme po cestičce u vody pomalu došly k Torre de Belém, o níž jsem si myslela, že je větší...

Kdysi dávno chtěl někdo opevnit lisabonský přístav a tahle věžička je všechno, co z opevnění dneska zbylo.Chtěly jsme se u ní s Katkou vyfotit, tak jsem začala štelovat foťák na stativ, přiběhli k nám dva psi, skákali kolem nás a když jsme si nakonec stouply před Torre, postavili se vedle nás a sotva cvakla spoušť, byli v trapu...

Vánoční výzdoba
A tady v podstatě můj výlet končí. Od Torre jsme už šly jen na autobus a z autobusu na metro, v němž jsme se rozloučily. Katka mi řekla, kde mám přestoupit (byla to jen jedna zastávka), a po pár minutách už jsem byla zase na Santě Apolónii. Chtěla jsem si tam koupit horkou čokoládu, ale neměli...
Naštěstí pro mě, už u nástupiště stál můj vlak, takže jsem nemusela mrznout venku (už se zase ochladilo).
A když jsem přijela do Coimbry, zjistila jsem, že už nám tu taky rozvěsili vánoční výzdobu... jenom nesvítila (nevím, jestli ji ještě nerozsvítili, nebo že už bylo pozdě - kolem deváté).
A na hodinách na lékárně psali 3°C...